|
|
Role Řecka a Turecka v americké strategii zadržování v letech 1945 - 1953.
Koura, Jan ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Mezi státy, jejichž historii významně poznamenala studená válka, je možné bez pochyby zařadit Řecko a Turecko. Jejich geostrategická výjimečnost, ještě zvýrazněná výsledky druhé světové války, zapříčinila, že "zápas" mezi Spojenými státy a Sovětským svazem o vliv v těchto zemích výrazně přispěl ke změně americké zahraniční politiky vůči SSSR a k přijetí zcela nového strategického konceptu, pro který se vžil název "strategie zadržování" (strategy of containment). O obecné charakteristice strategie zadržování bylo sice již napsáno mnoho kvalitních publikací, ale historici se prozatím - do značné míry překvapivě - příliš nevěnovali její implementaci v konkrétních zemích a oblastech. Analýza konkrétních dopadů strategie zadržování na Řecko a Turecko a zhodnocení, jak byl tento přístup Spojených států vůči oběma zemím úspěšný, se proto staly primárními cíli mé práce. Americká strategie zadržování, kterou lze považovat za příklad tzv. "velké strategie" (grand strategy), se stala klíčovým faktorem americké zahraniční a bezpečnostní politiky během studené války. Proces jejího vzniku byl komplikovaný a nelze ho ohraničit jedním dokumentem či událostí; její základní premisy vznikly v prezidentském období Harryho S. Trumana. Přestože většina analýz americké zahraniční politiky v době studené války vyzdvihuje...
|
|
|
Svoboda internetu jako nástroj americké zahraniční politiky vůči arabskému jaru
Tělupil, Vojtěch ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Rezek, Tomáš (oponent)
Abstrakt1 Tato práce analyzuje prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy koncept svobody internetu, který americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přednesla ve svých projevech věnovaných tomuto tématu. Jedná se o tři texty přednesené v různých souvislostech, které svobodu internetu vymezují a dodávají jí konkrétní podobu. Ta byla deklarována jako priorita zahraniční politiky Spojených států v následujících letech. Na základě rozboru jsem dospěl k závěru, že koncept svobodného internetu nelze považovat za extenzi lidských práv v tradičním smyslu tohoto slova, a to dokud nebudou splněny některé základní podmínky. Jedním z nich je regulace, která musí zajistit fungování internetu jako veřejného prostoru, s čímž souvisí i otázka transparentnosti, která by neměla zadávat příčiny k podezření z dvojích standardů. Dokud se tak nestane, nelze tento současný fenomén americké zahraniční politiky hodnotit v kontextu Blízkého východu jinak než jako pokus o zachování současné mocenské rovnováhy. Ta má ochránit zájmy Spojených států v této oblasti a navzdory podpoře vede k ochromení aktivit občanské společnosti a opozice. Klíčová slova Svoboda internetu, USA, zahraniční politika, kritická diskursivní analýza, politické projevy, H. Clintonová 1 TĚLUPIL, Vojtěch. Svoboda internetu jako nástroj americké zahraniční...
|
host ::
RSS.